Jaký je rozdíl mezi jednotrubkovým a dvoutrubkovým systémem?

Schéma zapojení jednotrubkového systému topení

Jedno-trubkový systém má napojeny radiátory do otopné soustavy tak, že na hlavní větvi pro přívod jsou za sebou napojeny paralelně všechny ostatní radiátory. To znamená, že vratná voda z prvního radiátoru je vstupní voda druhého radiátoru atp. Poslední radiátor vrací zpětnou vodu do hlavní větvě zpětné vody. U tohoto systému je dobré zohlednit dimenzování těles, které jsou v sérii napojeny a to tak, že poslední radiátor by měl být rozměrově největší neboť do něj vstupuje nejchladnější voda.
U tohoto druhu systému je nuté použít vhodné typy ventilů, které umožní průtok i při zavření jednoho z radiátoru. Společnost Laurens nabízí například ventily Carlix Centrixblock nebo Carlix Monoblock, které jsou vybaveny tzv. by-passem. Tento zajistí i při uzavření radiátoru průtok do dalších "zapnutých" radiátorů.

Schéma zapojení běžného dvoutrubkového systému topení

Dvou-trubkový systém se odlišuje tak, že každý radiátor má svůj vlastní vstup a výstup a je zajištěn přívod stejně ohřáté vody (stejné nastavení vstupní teploty), jak pro první tak i pro poslední radiátor. Tento otopný systém je běžně používán a má celkově snadnější údržbu a regulaci. Dle možností a potřeb stavby se tento systém dále dělí na

• Dvoutrubkový systém protiproudý - celková délka potrubí od čerpadla k a od radiátoru je menší u radiátorů, které jsou blíže k čerpadlu, a větší u radiátorů, které jsou ve větší vzdálenosti od čerpadla. Z tohoto důvodu může být diferenční tlak u radiátorů, které jsou k čerpadlu nejblíže, podstatně vyšší než u radiátorů, které jsou nejdále od čerpadla. Při navrhování systému je nutno tuto skutečnost brát v úvahu. Výhodou protiproudého systému je to, že vedení potrubí je kladeno v přímější linii než u souproudých systémů.
• Dvoutrubkový systém souproudý (Tichelmannův systém) - celková délka potrubí od čerpadla k radiátoru a od každého radiátoru je stejná pro všechny radiátory ve stejném podlaží. Umožňuje to výhodné rozvádění vody.
• Dvoutrubkový systém s horním rozvodem - rozvodné potrubí je umístěno v zavěšeném podhledu a větrací otvory jsou instalovány ve středových polohách. Tento typ systému je obvyklý ve větších budovách, protože jeho vyvážení i regulaci lze provést relativně snadno. Rovněž dodatečné rozšíření systému je snadné.
• Dvoutrubkový systém s potrubím umístěným pod podlahou se běžně používá v domech a budovách, kde potrubí nemůže být instalováno ve stropních podhledech. Rozvodné potrubí je umístěno pod podlahou.

Ve vícepodlažních budovách musí být na radiátorech odvzdušňovací ventily.

Závěrečné shrnutí obou otopných systémů

1. Jednotrubkový systém

• Teplá voda proudí jedním potrubím (okruhem), které prochází všemi radiátory postupně.

• Každý radiátor odebírá část tepla a pak se ochlazená voda posouvá dál k dalším radiátorům.

• Poslední radiátor dostává nejchladnější vodu, což může vést k nerovnoměrnému vytápění.

• Vyžaduje pečlivé hydraulické vyvážení (většinou regulační ventily s obtokem).

• Je úspornější na materiál (méně potrubí), ale méně efektivní.

• Vhodný hlavně pro menší instalace nebo starší systémy v rekonstruovaných budovách.

2. Dvoutrubkový systém

• Má dvě oddělená potrubí – jedno přivádí teplou vodu k radiátorům, druhé odvádí ochlazenou vodu zpět do kotle.

• Všechny radiátory dostávají stejně teplou vodu, což zajišťuje rovnoměrné vytápění.

• Systém je efektivnější a lépe regulovatelný.

• Vyžaduje více potrubí, což může znamenat vyšší pořizovací náklady a složitější instalaci.

• Je nejčastěji používaný v moderních budovách.